Zaujal mě text z knihy Jiřího Mikuláška Přichází král, jmenuje se Jsem:

--- Na jednom obnoveném kříži u Volyně v jižních Čechách je místo obvyklého nápisu ,, Pochválen buď Ježíš Kristus" jedno jediné slovo: ,, Jsem".

To jediné slovo vyvolává otázky, nutí k zamyšlení i dává odpověď. Někoho z projíždějících možná při pohledu na kříž napadne: ,, Ten kříž zde kdysi postavili křesťané, ale je vůbec nějaký Bůh?" A Ježíš z kříže odpovídá: ,, Jsem!".

Tomu, koho napadne, že je to jen nějaká legenda nebo postava z dávné minulosti, odpovídá Ježíš z kříže: ,,Já neříkám Byl jsem, ale říkám Jsem. Jsem s vašimi předky, kteří postavili tento kříž, jsem i s vámi, kteří jste se u něj zastavili. I vy můžete zakusit mou blízkost, když mi otevřete svá srdce. Jsem tu s vámi a pro vás."---

Přestože jsem to pochopila tak, že Bůh je pořád s námi, nikdy nás neopouští a neopustí a i my mu můžeme být blízko, pokud budeme chtít, napadlo mě k tomu ještě něco:

---Jsem- to by mohl říct každý z nás. Když přijdeme na nějaký sraz, řekneme: ,,Tak jsem tady." Mnohdy to znamená: ,, Můžeme začít.". A já se ptám sama sebe: ,, Jsem tady?" Jistěže jsem, ale proč? K čemu mě Bůh stvořil? Co po mně chce? Jaké je mé poslání? Myslím si, že takové otázky si občas klade každý z nás. Ale co máme dělat? Máme hledat- svůj smysl života, svoje poslání. Ale co když nenalézáme? Co potom? S tím nám pomůže Bůh. Jak řekl sv. Jan Bosco: ,, Svěřme se do rukou božích, modleme se a vše dobře dopadne." A než nalezneme, stačí když budeme žít pro druhé a budeme rozdávat radost všem lidem. Vždyť stačí každý den se jen na někoho usmát!

,,Jsme tady a můžeme začít!"